oficiální webová stránka Atomyk Piktures, nezávislá filmová společnost

Olympiáda dementů je ambiciózní projekt, jehož prvotním účelem byla manifestace tvůrčích schopností AP. Neboť tato extravagantní skupina nezávislých neprofesionálů propadlých vyjadřování skečovou formou dokáže natočit nejen primitivní výkřik do tmy nevalné kvality, jehož jediným obsahem je pokleslý slovní humor, ale i zplodit dílo, jež svědčí o její přirozené genialitě a erudovanosti. Základním problémem bylo sehnat pro účinkování ve filmu dostatečně dementní jedince. I po mnohých kamerových zkouškách a castinzích však zůstávaly hlavní role neobsazeny. Vyskytlo se sice velké množství různě mentálně i fyzicky indisponovaných osob, ale žádná z nich stále neodpovídala představám tvůrčího týmu. Nikdo se nedokázal pohybovat tak, jako by se všechny jeho kosti změnily v želé s příchutí melounu a mozek zhnědl a zakrněl. Kupodivu se nakonec zjistilo, že tento jedinečný způsob pohybu dokáže vyvinout Dominik (AP). Když se totiž jednoho rána vracel společensky unaven z restauračního zařízen,í nalezl v sobě skrytý talent na porážení popelnic a kráčení po chodníku s přetočenýma nohama. Do hlavních rolí byli proto obsazeni sami tvůrci původního nápadu a scénáře. Jak se svých úloh zhostili, máte možnost posoudit i vy …

Příběh:

Jsou handicapovaní, nezvládají chůzi ani samostatné močení, ale nevzdali se … se vztyčenou hlavou přijali výzvu, aby dokázali, co v nich opravdu je … Sáhli si až na dno sil, ale úkol přesto splnili. Přežili všechny útrapy a svá těla cepovali v posilovně … Dřeli, potili se a krváceli pro zviditelnění republiky. Dokázali nemožné, překonali sami sebe a vstoupili do historie. Olympiáda dosud nepoznala nic podobného. Byli to … dementi …

Jak se natáčelo:

Natáčení probíhalo v prostorách nově vybudovaného českobudějovického Olympijského stadionu, který na náklady AP vyrostl v parku Stromovka. Patřil s kapacitou 20000 sedících diváků k největším v jižních Čechách. V minulém čase o něm hovoříme záměrně, neboť prakticky ihned po skončení natáčení byla budova srovnána se zemí, jelikož Patejl prohlásil, že „AP už to stejně nepotřebuje, tak vo co de …“. Film vznikal velmi těžce po bolestně a zdánlivě nekonečně dlouhou dobu – zhruba 43 minut. Výsledkem našeho snažení však byla dokumentace události, se kterou se nemůže poměřovat ani MS v plivání třešňových pecek do dálky a psí paralympiáda dohromady. Jednotlivé výkony byly až neuvěřitelné a byly zapsány do žebříčků IIHF. Bohužel až na poslední místo, protože mnoho sportovců už své časy nahlásilo dřív.